Jsou útoky na křesťany v Nigérii na vzestupu?
Útok na kostel v jihozápadní Nigérii je jedním ze série útoků na křesťany.
Nedávné zabití desítek věřících v katolickém kostele v jihozápadní Nigérii znovu vyvolalo obavy z náboženského násilí v zemi.
Nigerijská křesťanská asociace (CAN), zastřešující církevní skupiny, uvádí, že útoky na kostely a křesťany prudce narůstají.
„Situace se stává beznadějnou“, říká mluvčí CAN Adebayo Oladeji.
Jak často jsou kostely napadány?
Od roku 2019 došlo k jasnému nárůstu zaznamenaných incidentů zaměřených na křesťany.
Podle údajů shromážděných v rámci projektu ACLED (Armed Conflict Location and Event Data Project) došlo letos již k 23 samostatným útokům na církevní objekty a osoby s nimi spojené. Za celý rok 2021 jich bylo 31 a v roce 2020 jich bylo 18.
Na tento problém upozornila řada významných incidentů v letošním roce.
- Až 40 věřících bylo 5. června zabito v kostele ve státě Ondo na jihozápadě země.
- Vedoucí metodistické církve Samuel Kanu Uche byl 29. května unesen na jihovýchodě země.
- Ve státě Katsina byli 25. května uneseni dva katoličtí kněží
Před deseti lety byl počet zaznamenaných útoků na křesťanské cíle také velmi vysoký – podle údajů ACLED jich bylo v roce 2012 zaznamenáno 46.
V dubnu téhož roku, ozbrojenci zabili v severním městě Kano nejméně 15 lidí v univerzitním divadle, které používají křesťanští věřící. A později v roce 2012 zemřelo nejméně 19 lidí při útoku na kostel ve střední Nigérii.
Během tohoto období mnoho útoků provedla militantní islamistická skupina Boko Haram.
Údaje shromážděné agenturou ACLED se opírají o zprávy místních skupin a médií a mnoho incidentů může zůstat nezaznamenaných. Je také těžké zjistit, kolik lidí zemřelo při cílených útocích proti křesťanům.
Nedávný nárůst incidentů s křesťany je však podle ACLED třeba vnímat také v kontextu obecného nárůstu násilí vůči všem civilistům od roku 2020. Některé útoky spáchané islamistickými skupinami, jako je Boko Haram, směřovaly i proti těm muslimským komunitám, které nedodržují jejich striktní výklad islámu.
Pokud jde o únosy a nucená zmizení v Nigérii, podle údajů ACLED za období od 2018 do konce dubna 2021 byly hlavními cíli politické osobnosti a ženy.
Kdo provádí nedávné útoky?
Zatímco islámští bojovníci útočili na křesťanské cíle po mnoho let, jiné útoky prováděly davy mstitelů nebo lupiči, kteří nebyli spojeni s žádnou konkrétní skupinou.
Situaci komplikuje také pokračující konflikt o zdroje, jako je půda mezi pastevci a zemědělci.
Sucho a dezertifikace vedly k degradaci pastvin a vysychání vodních zdrojů na severu země. Muslimští pastevci museli migrovat na jih, kde se střetli s křesťanskými zemědělskými komunitami.
Co na to vláda?
Prezident Muhammadu Buhari již dříve obvinil z útoků ty, kteří mají v úmyslu vyvolat politickou nestabilitu a podporovat rozdělení Nigerijců na základě náboženství.
Šéf nigerijské policie Usman Alkali Baba, nařídil rozsáhlé vyšetřování s cílem vypátrat pachatele posledního útoku ve státě Owo.
Křesťanské skupiny v Nigérii obviňují vládní politiku ze zhoršení situace.
Pan Oladeji z Křesťanské asociace Nigérie (CAN) říká, že věří, že pokračující útoky na křesťanské cíle ukazují, že programy „deradikalizace“, v jejichž rámci se kajícným islamistům pomáhá znovu začlenit do komunity, nefungovaly.
Někteří náboženští představitelé prohlásili, že by mělo dojít k většímu dialogu mezi lidmi různých vyznání, a vyzvali vládu, aby zavedla právní předpisy na podporu náboženské tolerance a potírání nenávistných projevů.