Podpalování kostelů v Kanadě

10.5.2025

Alarmujícímu počtu požárů, které v posledních několika letech znesvětily nebo přímo zničily katolické a křesťanské modlitebny, nevěnovala pozornost žádná z politických stran během federální volební kampaně v roce 2025. Nicméně vypalování kostelů – a útoky na synagogy, mešity a chrámy – zůstávají jasnou a aktuální krizí.

Až dosud se povědomí a znalosti Kanaďanů o této problematice omezovaly na jednotlivé zprávy a databáze incidentů sestavované různými organizacemi, jako je například Katolická liga za občanská práva. Nyní Macdonald-Laurier Institute představil knihu Scorched Earth: Kvantitativní analýza žhářství proti kanadským náboženským institucím a jejich hrozba pro smíření.

Dokument akademika a ekonoma Edgarda Sepulvedy, vydaný 24. dubna, představuje první empirické zkoumání eskalace těchto útoků od 27. května 2021. První národ Tk’emlúps te Secwépemc ten den oznámil, že poblíž bývalé indiánské rezidenční školy v Kamloops bylo objeveno 215 podezřelých neoznačených hrobů. Toto tvrzení zůstává neprokázané.

Po přezkoumání a výpočtu údajů kanadského statistického úřadu Sepulveda odhalil, že počet požárů v náboženských institucích v poměru ke všem požárům v Kanadě se téměř zdvojnásobil z 0,38 % v letech 2011-14 na 0,73 % v letech 2021-23. V reálných číslech bylo v letech 2011, 2012, 2013 a 2014 spácháno 45, 44, 36 a 31 žhářství v náboženských zařízeních. Pro srovnání, v roce 2021 jich bylo 90 a v letech 2022 a 2023 jich bylo zaznamenáno 74.

Oblasti, kde k těmto požárům došlo, se shodují s komunitami prvních národů, které oznámily nález neoznačených hrobů. Patnáct ze 17 významných oznámení o potenciálních neoznačených hrobech pocházelo z Alberty, Saskatchewanu, Manitoby a Britské Kolumbie. Počet požárů modliteben na prériích se zvýšil z 33 v letech 2011-2014 na 78 v letech 2021-23. V Britské Kolumbii došlo ke skokovému nárůstu na 67 ze 42.

Pravděpodobně nejpozoruhodnějším zjištěním je, že orgány činné v trestním řízení vznesly obvinění v méně než čtyřech procentech případů žhářství v letech 2021-2013: „totožnost a motivace žhářů odpovědných za více než 96 procent žhářství zůstávají neznámé“. Toto číslo je výrazně nižší než kanadský průměr 11 procent obvinění v případě žhářství majetku. „Mám pocit, že to, co se stalo v letech 2021, 22 (a 23), je to, že jak z hlediska politiky, tak z hlediska policie a hasičských služeb nebyly skutečně připraveny na řešení tohoto nárůstu žhářství,“ řekl Sepulveda. „A důkazem toho je čtyřprocentní míra řešení.“

Ačkoli je pro tvůrce politiky a orgány činné v trestním řízení pozdě „předvídat a plánovat rizika“, řekl Sepulveda, je podle něj důležité, aby byly uznány dosavadní chyby – „jednou mě oklamali“ – a aby došlo k nápravě. Prognóza dlouholetého vládního, regulačního a ekonomického poradce není nadějná. „Bohužel předpovídám, že dojde k pokračování. Překvapilo by mě, kdyby k němu nedošlo.“

Spálená země více než jen komplexně nastiňuje problém. Nabízí také politická řešení, která by potenciálně mohla zmírnit tyto ohnivé útoky na posvátná místa uctívání. Sepulveda především radí vytvořit národní nebo provinční integrovanou policejní/požární jednotku zaměřenou speciálně na žhářství v náboženských institucích.

Inspirací pro tento návrh byla Národní pracovní skupina pro žhářství v kostelech (NCATF), kterou v roce 1996 založil americký prezident Bill Clinton za účelem vyšetřování a stíhání požárů, které sužovaly kongregace s černošskou většinou na americkém jihu. Více než 200 vyšetřovatelů z Úřadu pro alkohol, tabák, střelné zbraně a výbušniny (ATF) a FBI spojilo své síly a podařilo se jim zatknout 36 % osob, což je více než dvojnásobek průměrné četnosti zadržení v USA, která činí 16 %. Kromě toho se roční počet incidentů snížil z 297 v roce 1996 na 140 v roce 1999.

Sepulveda se rovněž zasazuje o posílení domorodých policejních a protipožárních služeb a o účast domorodých obyvatel v integrovaných vyšetřovacích jednotkách. V neposlední řadě zpráva naléhavě žádá, aby Kanada dokončila budování „komplexní a včasné národní databáze statistik požárů a statistik o požárech v rezervacích“.

Sepulveda upozorňuje, že „je zásadní, aby Kanaďané považovali požáry v období 2021-23 za “suchou zkoušku„ pro případnou reakci na nález ověřených lidských ostatků v budoucnosti“. Prohlásil, že kromě „inherentního nebezpečí a finančních nákladů“ takového krveprolití „se může spálit i samotná cesta smíření“. Mnoho nedomorodých katolíků a křesťanů vyjádřilo nad těmito incidenty rozhořčení a tento pocit rozhořčení sdílí i domorodé obyvatelstvo. „Domorodé komunity vyjádřily svůj nesouhlas s takovými žhářskými činy, a to nejen kvůli významu těchto kostelů pro víru některých jejich členů, ale také kvůli riziku udržení destruktivního cyklu, který by mohl bránit pokroku v usmíření,“ napsal Sepulveda.

Zdroj: https://www.catholicregister.org/item/2170-church-arsons-a-threat-to-reconciliation-study

Foto: Jani Kantokoski