ŠVÉDSKÝ HISTORIK DICK HARRISON: „PRONÁSLEDOVANÍ KŘESŤANÉ SE NEDOSTÁVAJÍ DO TITULKŮ“

Historik Dick Harrison nedávno napsal recenzi knihy s názvem „První právo: svoboda náboženství. Svoboda od náboženství“, kterou napsal zástupce generálního tajemníka Švédské evangelikální aliance Jacob Rudenstrand. Historik poznamenal, že kniha stojí za přečtení, a upozornil, že současnému pronásledování křesťanů „se v médiích téměř nevěnuje pozornost“.

V recenzi Dicka Harrisona na knihu Jacoba Rudenstranda ve Svenska Dagbladet poznamenal, že dnešní pronásledování křesťanů jen stěží dostane pozornosti médií, i když jsou nejvíce pronásledovanou náboženskou skupinou na světě. Dick Harrison knihu popsal jako „dobrou knihu k zamyšlení“.

Historik se zamýšlí nad významem „svobody od církevního nátlaku“ v dějinách, ale zároveň zdůrazňuje, že v moderní společnosti někdy lidé nemají „svobodu“ žít své náboženství bez následků nebo diskriminace. Psal o stigmatizaci věřících lidí: „V dnešní společnosti může být pro politika velmi stigmatizující veřejně přiznat, že není agnostik nebo ateista“.

„Pronásledování křesťanů Boko Haram v Nigérii připomíná mučednické příběhy z nejhorších dob Římské říše, ale ve Švédsku se o nich moc nepíše. Je to, jako bychom nechali komplex problémů jako takový odsunout v čase do historie, a tak se rozhodli ignorovat nezvratný fakt, že nedostatek náboženské svobody vede ke krvavým kaskádám násilí i dnes,“ napsal Harrison.

„Historicky je náboženská svoboda radikálnějším pojmem, než si většina Švédů uvědomuje,“ píše.

Nakonec komentoval nebezpečí nesnášenlivosti víry druhých: „To, co se nejvíce drží v mysli, je zvláštní náboženská slepota, která se v naší sekularizované společnosti etablovala jako zastřešující vzorec myšlení. Zde má Rudenstrand důležitou připomínku. Všechny naše dosavadní lidské zkušenosti důrazně ukazují, že úzké smýšlení, zejména nesnášenlivost a nepochopení existenčních přesvědčení jiných lidí, může mít pro společnost nebezpečné, někdy smrtící důsledky“. Kanadská policie zveřejnila údaje o zločinech z nenávisti za rok 2021 až 3. srpna, což ukazuje alarmující nárůst protináboženských zločinů z nenávisti: z 530 případů v roce 2020 na 884 v roce 2021. Počet trestných činů z nenávisti vůči katolíkům vzrostl o 260 %: zatímco v roce 2020 bylo zaznamenáno 43 případů, v roce 2021 to bylo 155. Katolíci byli po Židech druhou nejcílenější skupinou. Hlavní zpravodajské stanice o těchto znepokojivých číslech informovaly, ale přestože protikatolické motivy byly druhou nejčastější cílenou náboženskou skupinou a vykazovaly nejvyšší nárůst ze všech kategorií, média používala pouze příklady z jiných skupin.

Zločiny z nenávisti vůči věřícím jsou druhým nejvyšším motivem po rase a etnicitě. V roce 2021 došlo k 487 trestným činům z nenávisti vůči Židům, 155 trestným činům z nenávisti vůči katolíkům a 144 trestným činům z nenávisti vůči muslimům. Bylo také zaznamenáno 98 trestných činů z nenávisti vůči jiným nebo blíže neurčeným náboženstvím. 

Kanadská televizní stanice CBC o tom informovala, ale ve své reportáži uvedla pouze muslimy a etnické skupiny – například černochy a Asiaty – a vynechala údaje o katolících. O statistikách informoval také zpravodajský server Global News Canada, který se věnoval rasovým a etnickým skupinám a židovské komunitě, ale nezmínil se o prudkém nárůstu protikatolických trestných činů. Totéž se stalo v Star News, kde se tisk zmiňoval o dopadu na muslimskou, židovskou, transsexuální, černošskou a asijskou komunitu, ale vynechal katolické skupiny.

Katolická tisková agentura (CNA) o této otázce informovala a zmínila lhostejnost médií navzdory alarmujícím údajům. Uvedla také, že není známo, kolik případů zůstává nehlášeno.

CNA také zdůraznila, že k nárůstu protikatolické nenávisti přispěly první zprávy „z května 2021 o možných neoznačených hrobech na pozemcích bývalých rezidenčních škol pro domorodé Kanaďany“, které média a levicové organizace využily k podněcování nepřátelství vůči katolickým církvím, ačkoli tato zjištění nebyla potvrzena a mohlo se jednat o místa, která byla využívána jako komunitní hřbitovy, nikoli jako masové hroby. Podle Katolické ligy občanských práv v Kanadě „období od května do srpna 2021 zaznamenalo více útoků na katolické církve v Kanadě než jakékoli jiné období.“

Madeleine Enzlberger, výkonná ředitelka OIDAC Europe, se také vyjádřila k těmto zjištěním a nedostatečnému povědomí médií: „legitimizace násilí proti církvi tím, že před ním zavírá oči, by mohla vést k normalizaci, která by mohla sociálně legitimizovat další eskalaci násilí na ještě závažnější úroveň. Tuto spirálu násilí je třeba přerušit v nejranější fázi, než se vymkne kontrole.“

Dodala: „jediné, co požadujeme, je spravedlivé zastoupení pro všechny, žádná privilegia nebo laskavosti, jen spravedlnost a rovné zacházení. Problémy, s nimiž se křesťané v Kanadě potýkají, není třeba příliš popularizovat, ale nezmiňovat se o nich vůbec, přestože jde o oficiální vládní statistiku, je také jasným signálem. Toto poselství zjevně není poselství tolerance a rozmanitosti, které obvykle slyšíme, protože se zdá, že tyto pojmy jsou použitelné pouze pro určité skupiny. Je na čase, aby si politika a média, ti, kteří formují hlavně veřejný diskurz, uvědomili, že rozmanitost a tolerance nelze vidět z hlediska relativních, ale absolutních zisků. Ať už se jedná o většinové nebo menšinové skupiny, neměly by být postaveny do soutěže proti sobě. Ale neustálé zmiňování stejných skupin a dokonce ignorování faktů vytváří toto sociální klima, které je toxické pro naši sociální soudržnost.“