Tváří v tvář palestinskému utrpení poskytují mezináboženské skupiny ochranu
27.8.2024
Když po 7. říjnu vypukla válka mezi Izraelem a Hamásem, Beth Brockmanová si nebyla jistá, zda se chce vrátit do Izraele a protestovat proti pokračujícímu násilí vůči Palestincům. Na cestě před 16 lety s katolickou skupinou se na vlastní kůži dozvěděla o izraelské okupaci Západního břehu Jordánu a o jeho nepřátelství vůči Palestincům.
Když však přišlo pozvání od organizace Sabeel, centra křesťanské teologie osvobození se sídlem v Jeruzalémě, znovu si to rozmyslela. Brockmanová, bývalá dobrovolnice Mírových sborů, dlouholetá aktivistka a oddaná křesťanka, byla zděšena desetiměsíčním izraelským útokem na Gazu, který byl odvetou za útok Hamásu na Izrael ze 7. října.
Ze svého domova v Durhamu v Severní Karolíně sledovala válku v Gaze prostřednictvím e-mailů a výzev organizace Sabeel a také Křesťanů za příměří, kteří rovněž rozeslali pozvánku. Minulý měsíc se konečně rozhodla, že je čas jednat.
„Rozeslali tuto výzvu, aby se lidé přišli nejen modlit a chodit s nimi, ale aby byli solidární a vydali svědectví v jejich boji za spravedlnost a mír,“ řekla jednašedesátiletá Brockmanová o pozvánkách. „Docela mě to zaujalo.“
Tento týden se Brockmanová a 32 dalších lidí účastní mezináboženské delegace do Izraele, kterou sponzorují organizace Křesťané za příměří, Rabíni za příměří a její partner na místě, centrum Sabeel, které se již léta věnuje mírové práci.
Delegace, kterou tvoří asi dvě desítky amerických křesťanů, pět židů, dva muslimové, hinduista a buddhista, bude dělat víc než jen protestovat proti válce. Bude poskytovat podporu a doprovod Palestincům na Západním břehu Jordánu, kteří čelí demolicím domů, vysídlování a násilí ze strany izraelských osadníků i izraelské armády.
Izraelská válka v Gaze zabila podle údajů ministerstva zdravotnictví více než 40 000 Palestinců, srovnala pásmo Gazy se zemí a zanechala statisíce lidí bez domova, hladových a nemocných. Násilí na okupovaných územích však také prudce vzrostlo: od 7. října bylo zabito téměř 600 Palestinců na Západním břehu Jordánu.
Osadníci stříleli na Palestince a pálili jejich domy a auta, často za přihlížení izraelských bezpečnostních sil. Na Západním břehu žije přibližně 2,7 milionu Palestinců uprostřed 160 osad, v nichž žije přibližně 700 000 Židů.
Progresivní náboženské skupiny v USA reagovaly přívalem protestů, vigilií a občanské neposlušnosti, které se většinou soustředily na Gazu. Nejnovější delegace však používají jiný model angažovanosti, který se nazývá ochranná přítomnost nebo někdy také doprovod. „Dochází k posunu od delegací, které jsou založeny na návštěvě náboženských míst nebo vzdělávání, k solidaritě, doprovázení a ochranné přítomnosti,“ řekl Eli McCarthy, profesor teologie na Georgetownské univerzitě a františkánský mírový stipendista, který byl členem delegace, jež se minulý týden vrátila z Izraele.
Smyslem je stát jako jakýsi nárazník mezi Palestinci a izraelskými osadníky a odrazovat od násilí.
Delegace, v níž byl McCarthy, která byla na Blízkém východě od 13. do 20. srpna, měla možnost navštívit Uum Jamal, beduínskou komunitu kočovných Arabů, která se rozhodla vystěhovat poté, co čelila trvalému osadnickému násilí. I když se stáhla, čelila obtěžování a zastrašování. Dvanáctičlenná delegace se dokázala postavit mezi beduíny a izraelskou armádu a osadníky a zároveň upozornila americké ministerstvo zahraničí ve Washingtonu a velvyslanectví USA v Jeruzalémě a požádala je o vyvinutí tlaku na izraelskou vládu, aby zastavila osadnické násilí. „Zjistili jsme, že osadnické násilí v tomto prostoru na několik následujících dní ustoupilo a beduíni se nakonec mohli přestěhovat bez dalších incidentů,“ řekl McCarthy.
Stejnou taktiku používají i další náboženské a sekulární skupiny. Centrum pro židovské nenásilí již téměř deset let přivádí na Západní břeh dobrovolníky z celého světa, aby podpořili snahu Palestinců zůstat na své půdě a zachovat si svůj způsob života. Existuje stále více akademických studií o nenásilné ochranné přítomnosti, někdy nazývané neozbrojená civilní ochrana.
Delegace Křesťanů za příměří se účastní i konvenčních forem protestu: McCarthyho delegace začátkem tohoto měsíce uspořádala mezináboženskou vigilii s izraelskou skupinou Rabíni za lidská práva na hranici s Gazou. Delegace mimo jiné pomáhala balit potraviny pro Palestince s arabsko-židovskou organizací pro sociální spravedlnost a modlila se před věznicí na Západním břehu Jordánu, kde jsou vězněny palestinské děti.
Doufají však, že doprovodná práce nabízí další způsob, jak poskytnout útěchu, deeskalovat konflikt a zachránit životy. „Z historického hlediska přítomnost mezinárodního společenství snižuje násilí a dodává odvahu těm, kteří jsou ohroženi,“ řekl reverend Darrell Hamilton, pastor z First Baptist Church v bostonské čtvrti Jamaica Plain. „Chci této věci věnovat své úsilí, svůj hlas a své tělo.“ Hamilton, který je nyní součástí mezináboženské delegace v Izraeli, uvedl, že jako Afroameričan a vedoucí církve, která hlasovala proti apartheidu, je pro něj obzvláště důležité být s palestinským lidem, jak to nazval, „hluboce solidární“.
Je to riskantní práce, přiznala Hebah Kassemová, muslimka z Arlingtonu ve Virginii, která je součástí delegace. Rodiče Kassemové se narodili v libanonském uprchlickém táboře poté, co jejich rodiče v roce 1948 uprchli z Palestiny. O delegaci se dozvěděla prostřednictvím organizace Rabíni za příměří, která je jejím partnerem. „Jsme si vědomi rizika a víme, že to není jednoduché, ale je to také každodenní život zdejších Palestinců,“ řekla Kassem. „Je nesmírně důležité, že s nimi můžeme být solidární.“
Pro Sunitu Viswanathovou, výkonnou ředitelku organizace Hindové za lidská práva, která je rovněž v delegaci, je to akt víry, modlitba za svět jako posvátnou rodinu. Beth Brockmanová to také vnímá jako akt naděje. „Bylo by tak snadné propadnout sklíčenosti nad tímto problémem,“ řekla. „Tohle je možná můj způsob, jak si zachovat naději.“
Foto: © Paul Jeffrey/Life on Earth Pictures