Náboženské pronásledování v Myanmaru se stupňuje, protože junta ztrácí kontrolu
11.11.2024
Americká komise pro mezinárodní náboženskou svobodu (USCIRF) oznámila, že pronásledování křesťanů a dalších náboženských menšin v Myanmaru zesílilo i přesto, že vojenská junta v zemi čelí značným územním a kontrolním ztrátám ve prospěch ozbrojených odbojových skupin.
Zjištění uvedená v nejnovější zprávě USCIRF poukázala na problémy, kterým čelí náboženské komunity v souvislosti s tím, jak etnické ozbrojené organizace (EAO) upevňují moc a vytvářejí vládní struktury v celém Myanmaru. „Situace v Barmě se nadále zhoršuje, protože vojenská junta ztrácí kontrolu, zatímco etnické ozbrojené organizace (EAO) upevňují území a vytvářejí paralelní vládní struktury,“ uvádí se ve zprávě. „Tyto eskalující konflikty negativně ovlivňují podmínky pro svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení.“
Myanmarská armáda, známá jako Tatmadaw, a vládnoucí Rada státní správy (SAC) se údajně ve snaze udržet si kontrolu, zaměřují na náboženské vůdce a místa. V březnu USCIRF odhadoval, že SAC ztratila stabilní kontrolu nad 86 % území Myanmaru a 67 % jeho obyvatel. V reakci na klesající autoritu junty získaly odbojové skupiny, včetně prodemokratické Vlády národní jednoty (VNJ), značnou podporu pro vytvoření mírového, multietnického Myanmaru.
Navzdory obavám z bamarské buddhistické většiny v NUG se vláda snažila začlenit zástupce menšin, například jmenováním rohingského muslima Aunga Kyaw Moe do ministerské funkce, ve snaze získat mezinárodní uznání.
Náboženské pronásledování je stále rozšířené a USCIRF uvádí případy, jako je odsouzení vedoucího Kačjinské baptistické konvence reverenda Hkalama Samsona v dubnu 2023 k šesti letům vězení na základě „vykonstruovaných obvinění“ z terorismu, nezákonného sdružování a podněcování opozice. Přestože byl Rev. Samson v dubnu spolu s více než 3 300 dalšími vězni nakrátko propuštěn, byl během 24 hodin znovu zatčen a později v červenci opět propuštěn. „Útoky na náboženské představitele spáchané neznámými útočníky nejsou vyšetřovány,“ uvádí se ve zprávě s odkazem na incidenty včetně březnového zastřelení kačjinského baptistického pastora a dubnového útoku na katolického kněze během mše v Kačjinském státě.
Útoky junty se neomezují pouze na křesťanská místa. Dne 19. června vojenské síly zastřelily v myanmarské oblasti Mandalaj staršího buddhistického mnicha Bhaddantu Munindu Bhivamsu, když si údajně spletly jeho vozidlo s vozidlem odbojových sil. „Není jasné, zda byl mnich cílem útoku záměrně,“ uvedla USCIRF a dodala, že v posledních měsících se terčem útoků SAC staly jak křesťanské, tak buddhistické objekty.
Od vojenského převratu v únoru 2021 vedl konflikt v Myanmaru podle USCIRF ke zničení více než 220 církevních staveb, včetně přibližně 100 katolických objektů ve státě Kayah. „Útoky na modlitebny pokračovaly i v roce 2024,“ uvádí zpráva a upozorňuje na srpnový letecký útok SAC na kostel v Arakanském státě, při kterém zahynulo 11 civilistů, včetně dvou dětí, a 11 dalších bylo zraněno.
Zpráva USCIRF zdůrazňuje, že junta nadále prosazuje bamarsko-buddhistický nacionalismus, který historicky utlačuje etno-náboženské menšiny, jako jsou převážně křesťanské komunity Čjinů a Kačjinů a muslimští Rohingové. „Tento nacionalismus se historicky zaměřoval na etno-náboženské menšiny, jako jsou čjinští a kačjinští protestanti a další křesťané, karenští katolíci a převážně muslimští Rohingové,“ uvádí USCIRF a dodává, že v odbojných oblastech byly postaveny buddhistické pagody navzdory nedostatku místního buddhistického obyvatelstva.
Vnitřní vysídlení v Myanmaru prudce vzrostlo, od září bylo z domovů vyhnáno nejméně 3,4 milionu lidí. „Konflikt vyvolal nové vlny uprchlíků, a to i z dalších etnických a náboženských menšinových komunit, jako jsou Čjinové, Kačjinové a Kareni,“ uvádí zpráva. Například v Malajsii se čjinští a zomijští uprchlíci potýkají s problémy v přístupu k veřejným službám kvůli omezené registraci uprchlíků.
Navzdory problémům zavedly EAO v některých regionech modely správy. Například čjinské komunity v prosinci 2023 vytvořily ústavu „Chinland“, která prosazuje sekulární správu na rozdíl od buddhisticko-nacionalistického modelu SAC.
Foto: AFP