Maďarsko pomáhá křesťanským Arménům, kteří byli nuceni opustit život v Náhorním Karabachu

8.10.2023

Jak nedávno informoval maďarský konzervativec, Tristan Azbej, státní tajemník pověřený napomáháním pronásledovaným křesťanským komunitám, ve svém příspěvku na Facebooku oznámil, že po jednáních a na žádost církve ministerstvo zahraničních věcí a obchodu prostřednictvím „programu Maďarsko pomáhá“ 40 milionů forintů odeslaných Arménskému Červenému kříži na podporu jejich humanitárních programů. Z podpory organizace pomáhá Arménům, kteří byli nuceni se přestěhovat z Karabachu do Arménie kvůli konfliktu, který tam zuřil tři desetiletí.

Státní tajemník dodal:

„Vzhledem k ozbrojené eskalaci posledních týdnů, po které následovala smrtící průmyslová katastrofa ve Stepanakertu, desítky tisíc Arménů opustily své domovy a usadily se v Arménii, kde jejich péče představuje vážné problémy. Maďarská pomoc má za cíl přispět ke stabilitě regionu tím, že pomůže civilním obětem konfliktu a výbuchu skladu paliva. Postoj Maďarska a maďarské vlády ohledně karabašského konfliktu je také jasný a rozhodný: mír je jediným udržitelným řešením v regionu.

Státní tajemník zdůraznil, že program Maďarsko pomáhá již v minulosti podporoval arménské komunity v Arménii a na Blízkém východě, kde pomáhal arménským křesťanským komunitám postiženým válkou v Sýrii a Iráku a také ekonomickou krizí v Libanonu. Tyto granty přispěly k obnovení diplomatických vztahů mezi Maďarskem a Arménií v roce 2022.

Maďarská humanitární agentura ve svém prohlášení také oznámila, že „s ohledem na skutečnost, že většina zapojených komunit je křesťanská, se maďarská luteránská církev připojila k solidární akci humanitární agentury, aby se podělila o naše myšlenky, sympatie a úsilí o zmírnění utrpení našich arménských bratří a sester.“


Dne 19. září padl Náhorní Karabach do rukou ázerbájdžánských jednotek po bleskové ofenzívě, které předcházela devítiměsíční blokáda, která vyhladila oblast zásob. Náhorní Karabach leží uvnitř hranic Ázerbájdžánu, ale od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 jej ovládají arménští separatisté.

Během dvou týdnů bylo více než 100 000 – z odhadovaných 120 000 obyvatel – Arménů nuceno uprchnout z Náhorního Karabachu do Arménie.

Marat, 22letý mladík z Askeranu v Náhorním Karabachu, řekl The New Humanitarian: ‚Vyhladověli nás, terorizovali nás, ostřelovali nás. Chtějí nás donutit, abychom jim vzali občanství, což my nechceme, protože upřímně řečeno, vzhledem k tomu, jak se chovají ke svým lidem a k našim desetiletím válek, kdo by to chtěl.

Když před týdnem do Náhorního Karabachu dorazila mise Organizace spojených národů – první v regionu za posledních 30 let –, území se již stalo „městem duchů“, jak popsal svá města Stephane Dujarric, mluvčí generálního tajemníka OSN. Na záběrech, odvysílaných televizním kanálem Al Jazeera, se centrální náměstí ve Stepanakertu zdá prázdné, poseté odpadky, opuštěnými kočárky a dětskými koloběžkami. Podle zprávy OSN o návštěvě mise „po exodu v posledních dnech uprchlo v karabašském regionu Ázerbájdžánu jen 50 až 1 000 etnických Arménů“.


Jak vysvětlil Dr. András Rácz, vedoucí vědecký pracovník Německé rady pro zahraniční vztahy a profesor na Corvinově univerzitě v Budapešti v podcastu Heti Válasz, po válce v Náhorním Karabachu v roce 2020, která trvala 44 dní, sedm krajů obklopujících Náhorní Karabach se dostal pod kontrolu Ázerbájdžánu. Následně měli ruské mírové síly kontrolovat a udržovat otevřený Lachinský koridor, který spojuje území s Arménií. Dr. Rácz dodal, že bylo předvídatelné, že konflikt vypukne znovu, protože od loňského podzimu Ázerbájdžán udržuje karabašská území pod částečnou blokádou blokováním koridoru Lachine.

Dr. Rácz dále poukázal na to, že ázerbájdžánské speciální jednotky byly přestrojeny za ekologické aktivisty a byly tak schopny zatlačit ruské mírové jednotky. Podle odborníků existovalo několik důvodů, proč ruské síly nebojovaly proti ázerbájdžánským silám. Jedním z důvodů, které by to mohlo vysvětlit, je, že ruskému vedení se nelíbilo, že se arménská vláda začala přiklánět k Západu. Arménie nedávno na svém území uspořádala vojenské cvičení s Američany a manželka premiéra Pašinjana odjela na Ukrajinu a vyjádřila Ukrajincům solidaritu.


Článek Religion Unplugged ze září 2023 poukázal na to, že pokračující válka v Náhorním Karabachu přesahuje pouhý územní spor. Tento region má silné náboženské a kulturní vazby na křesťanské Armény a je domovem několika klášterů a dalších posvátných míst pocházejících ze středověku. Konflikt mezi Ázerbájdžánem a Arménií se neomezuje pouze na Náhorní Karabach, protože Arméni v Ázerbájdžánu v minulosti trpěli pogromy.

V letech 1997 až 2006 zahájila ázerbájdžánská vláda ničivou kampaň proti arménským památkám v Nachičevanu, ázerbájdžánské enklávě oddělené od pevniny země arménským územím. V důsledku plenění bylo zničeno 89 kostelů spolu s tisíci vyřezávanými pamětními kameny na hřbitově Djulfa, největším středověkém arménském pohřebišti.

Arménie byla první zemí na světě, která přijala křesťanství za své státní náboženství na počátku 300. let.

Podle tradice tam v prvním století kázal svatý Tadeáš. Arménská apoštolská církev zaujímá zvláštní místo v srdcích arménského lidu, přičemž asi 97 % občanů země patří k této východní křesťanské denominaci, která je ve společenství s ostatními pravoslavnými církvemi. Navzdory mnoha stoletím křesťané v tomto regionu, včetně Náhorního Karabachu, kde je 90 % obyvatel křesťanů, nadále čelí krizi.

Ve sloupku pro The Christian Post začátkem tohoto měsíce napsala Hedieh Mirahmad, vedoucí ministerstva vzkříšení, k tomuto problému následující:

„Zničení křesťanských komunit, jako je Náhorní Karabach, je tragédie s hlubokými důsledky. Tyto komunity, které si po staletí zachovaly svou víru a dědictví, nyní čelí zániku v mnoha částech Asie, Středního východu a Afriky. Události z 11. září 2001 a jejich následky sehrály klíčovou roli při vyostření těchto výzev, od rostoucího náboženského napětí po regionální nestabilitu a masovou migraci.

Článek Premier Christian zdůraznil, že pro Armény není odchod z Náhorního Karabachu jen geografickým přemístěním, ale také aktem přerušení vazeb s jejich hluboce zakořeněným kulturním a náboženským dědictvím. Opuštění těchto pamětihodností znamená nejen opuštění významné části své identity, ale také vyvolává obavy a strach, jak budou moci po svém odchodu zachovat bohaté dědictví.

Zdroj: https://www.hungarianconservative.com/articles/culture_society/hungary-helps-christian-armenians-in-nagorno-karabakh/

Foto: https://hungarytoday.hu/wp-content/uploads/2020/09/D_SOS20200903007-scaled.jpg