Na Haiti sužovaném zločinem jsou katoličtí kněží a jeptišky cílem obětí únosů
1.4.2024
SÃO PAULO, Brazílie – Jak zločinecké organizace rozšiřují svou kontrolu nad Haiti, obyvatele země nadále terorizují únosy, přičemž katoličtí kněží a další misionáři se stávají jedněmi z nejčastějších cílů. Jen v tomto roce 2024 je zadržováno nejméně 14 kněží a řeholníků a sester.
Během posledních tří let, od doby, kdy byl zavražděn prezident Jovenel Moïse a zločinecké gangy začaly ovládat hlavní město Port-au-Prince, se únosci zaměřili na osoby s vyššími příjmy a na ty, o kterých věří, že jim budou schopni zajistit velké výkupné. Na zbídačeném Haiti to zahrnuje i duchovní a řeholníky.
Jeptiška, která byla spolu se dvěma dalšími sestrami unesena na začátku března, řekla Religion News Service, že gang požadoval výkupné ve výši 2 milionů dolarů. „Bylo naprosto nemožné vybrat takové peníze,“ řekla jeptiška, která z bezpečnostních důvodů požádala o zachování anonymity. Bandité po jednom dni osvobodili jeptišky, aniž by dostali peníze, a odjeli jen se dvěma ukradenými auty, aby převezli své oběti. „Výkupné, požadované únosci, je obvykle příliš vysoké,“ řekl reverend Gilbert Peltrop, generální tajemník Konference náboženských představitelů Haiti. „Požadují stovky tisíc, někdy miliony dolarů.“ Peltrop poslední tři roky vyjednává s únosci jménem katolických kněží, jeptišek a bratrů a stal se z něj jakýsi náhodný odborník na to, jak vyjednávat, dokud se zločinci a církev nedohodnou na méně nevhodné částce.
Trauma z držení v zajetí není o nic menší, říkají ti, kdo byli uneseni, protože slouží jako misionáři. „Nemůžeme mluvit o ‚dobrém zacházení‘ v rukou únosců. Některé oběti jsou pokousány. Jiní jsou drženi bez jídla a vody až dva dny. Obvykle musí zůstat několik dní bez sprchy,“ řekl Peltrop. Reverend Jean Nicaisse Milien byl v roce 2021 odvezen více než tuctem ozbrojených mužů na své cestě do zařízení kolegy ministra v nedaleké farnosti. „Zajali mě ozbrojení muži spolu s devíti dalšími lidmi. Bylo tam pět kněží, dvě jeptišky a tři katolíci laici,“ řekl. On a jeho spoluoběti byli drženi v malém domku, kde spali na zemi a k jídlu dostávali jen malé porce rýže a chleba. Ve dnech před svým propuštěním, o tři týdny později, neměl Milien téměř nic k jídlu ani k pití. Únosci, součást velkého haitského gangu 400 Mawozo, zabavili mobilní telefony svých zajatců a dostali se do kontaktu s jejich rodinami a požadovali výkupné ve výši 1 milion dolarů za osobu.
Sestra, která byla minulý měsíc unesena, řekla, že pracovala ve škole svého sboru, když zločinci vylezli na zeď a místo přepadli. „Tři z nás byli odvezeni, zatímco další dva byli ušetřeni, aby se mohli postarat o děti,“ řekla. „Dali nám jen jedno jídlo a během téměř dvou dnů jsme museli rozdělit jeden litr vody mezi nás tři,“ řekla. Zhruba v 18:00 dalšího dne byli propuštěni. Stále se snaží vzpamatovat z tohoto zážitku. Přestože neutrpěli fyzické násilí, „emocionální šok tam byl,“ vysvětlila.
Peltrop řekl, že většina zločinců si myslí, že duchovenstvo je bohaté, protože mnohé katolické školy jsou luxusní instituce, které vlastní domy a auta. „Nevědí, že velké instituce mají vysoké náklady,“ řekl, nebo že jejich zjevné bohatství pochází z darů od mezinárodních katolických charitativních organizací, jako je Adveniat, dodal.
Hérold Toussaint, psycholog, teolog a sociolog ze Státní univerzity na Haiti, říká, že únosci mohou unášet církevní misionáře i z jiných důvodů, než jsou finanční, a poukazuje na dlouhodobý vztah katolické církve s haitským státem: vláda podepsala konkordát s Vatikánem v roce 1860. Během diktatury rodiny Duvalierových, která na Haiti vládla od 50. do 80. let, církev většinou mlčela tváří v tvář zločinům, páchaným státem. Navzdory změnám v haitském katolicismu v posledních několika desetiletích, které přivedly církev blíže k chudým, ji mnoho Haiťanů stále považuje za součást mocenské struktury v zemi, vysvětlil Toussaint. Církev by podle něj měla zaujmout „proročtější“ tón, odmítnout hrát roli při zprostředkování krize a podniknout konkrétnější kroky na pomoc nejpotřebnějším ve společnosti.
Rev. Jean Nicaisse Milien, kněz v diecézi Campinas v Brazílii, řekl, že latinskoameričtí sousedé Haiti by měli pro zemi udělat více. Zdůraznil, že bezpečnostní krize se spojuje s dalšími faktory, jako je extrémní chudoba na Haiti, hluboká nezaměstnanost, nedostatečná infrastruktura a přírodní katastrofy, aby přiživily imigrační krizi, která postihuje celý region i jeho severní sousedy.
Haiťané patří mezi nejvýznamnější skupiny, které v současnosti překračují Darien Gap, vysoce nebezpečnou zónu deštných pralesů mezi Kolumbií a Panamou, aby dosáhly americko-mexické hranice. „Ostatní latinskoamerické země mají své vlastní potřeby a omezení, ale mohly by pomoci Haiti v boji proti jeho četným krizím,“ řekl Milien. Myslí si, že ekonomická a technická spolupráce, včetně výměny vědců a studentů, by kriminalitu dlouhodobě snížila.
Foto: AP Photo/Odelyn Joseph